
Recenze: Among The Sleep
Když jste byli malí, báli jste se? Že ne? Tak to buď kecáte, nebo si to nepamatujete, anebo jsme my byli opravdové bačkory. Báli jsme se všeho. Stojanů na oblečení, divných stínů za oknem, zvuky ledničky a dalších spotřebičů, dokonce jsme si i představovali bubáka pod postelí. No jo, je to dávno a teď se tomu vlastně smějeme, jenže jak opravdu vypadá takový velký pro nás už skoro prozkoumaný svět jeho vlastníma očima? Pamatujete si to? My ne a do jisté míry nám to chybí. Jenže Vývojáři ze studia Krillbite se rozhodli, že nám připomenou nejen svět z pohledu dětských očí, ale především onen strach, který nás doprovázel noc co noc.

Děj Among The Sleep pojednává o nočních můrách dítěte, které promítají to, co naše batole musí už od mala prožívat. Promítají se mu jeho nehorší vzpomínky do reality, a protože maminka zmizí, je nuceno spolu se svým malým kamarádem medvídkem najít cestu skrze všechny vzpomínky až k ní. Víc však říct nemůžeme. Vyspoilerovali bychom vám to jediné, co z Among The Sleep dělá ojedinělou hru, a tou je myšlenka. Opravdu jsme od začátku bádali, proč tohle vlastně hrajeme, ovšem po dvou hodinách hraní, kdy jsme se dostali na konec hry, jsme na to přišli. Milujeme hry s neočekávaným koncem a hlubokou myšlenkou převzatou z problémů reálného života.

Among The Sleep je jinak obyčejnou adventurou s hororovými prvky a jednou příšerou, která vás potrápí všudy všeho jen v jedné úrovni, jinak autoři trápí vaše nervy pouhými zvuky a prvky, které vás vyděsí i přesto, že víte, že absolutně nic v daný moment nepřijde. Dítě toho navíc moc neumí, umí se plazit, chodit, běžet, mávat předměty, a to velmi neohrabaně (přece jen to je malé dítě), házet s nimi a nakonec používat svého medvídka coby svítilnu. Tma je všude, a tak svého medvídka budete mít u hrudi přitisknutého opravdu pořád, tedy až do chvíle, kdy budete chtít běžet, tam ho budete muset sundat a naslepo běžet okolní temnotou.

Atmosféra by se opravdu dala krájet, reálné zvuky tomu ještě pomáhají, a tak vám vůbec nebude vadit, že se grafika hry sekla milión let před naším letopočtem. Teď samozřejmě přeháníme, ale aspoň bychom si představovali úplně jinou kvalitu technického zpracování. Ono když vás maminka už od začátku hry nese a vlastně se vás ani nedotýká, nepůsobí to kdovíjak věrohodným dojmem. Fyzika manipulovatelných objektů Newtona asi taky nikdy nepotkala ani v encyklopedii, a tak jsme měli prostě pocit, že péče autorů hru úplně minula a důvod proč se hra dostala na konzole, byla prostě jen vidina peněz.

Ačkoliv se to nezdá, umřít se dá, a to hned několika způsoby. My vám je tu ale jmenovat nebudeme. Prostě si hru zahrajte sami. Ovšem opravdu si rozmyslete, jestli čekáte nevšední hororový zážitek, anebo jen obyčejnou adventuru se zajímavým námětem a místy opravdu hutnou atmosférou doprovázenou peříčkem, které šimrá vaše nervy. Podle nás je cena na délku dvou hodin s nulovou hratelností nechutně přemrštěná. Na to, že si tvůrci vydělali nejdřív na Kickstarteru, a pak na PC, tak bychom čekali, že z hry s cenovkou přes čtyři stovky udělají hru za necelých tři sta korun, a to i přesto, že nabízí v každém levelu možnost sbírání sběratelských předmětů, které vám ve výsledku vynesou celkem slušnou porci gamescore bodů skrze achivementy. Za hodně peněz málo muziky. Tohle jen se slevou, ať už je námět a děj lepší sebevíc.
Verdikt
Moc drahé, krátké, neznovuhratelné, strachu mohlo být více, ale nápad i atmosféra je skvělá. Za plnou cenu doporučujeme nekupovat.
RECENZE: Syberia Remastered
Přiznám se bez mučení – původní Syberii jsem nikdy nehrál, a i když jsem se do tohoto velkého restu chtěl vždy pustit, klasické pojetí adventur mi příliš nevoní. Poslední přídavek do série s podtitulem The World Before mě ale pozitivně překvapil a já si jeho hraní velmi užil, tudíž jsem uvítal možnost vyzkoušet nedávno vydaný remaster první hry ze série od zesnulého Benoît Sokala.
RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7
Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.
Recenze: Rennsport
Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.



























