Recenze: Far: Lone Sails

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 5.4.2019, 8:08

Publikováno: 5.4.2019, 8:08

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3394 článků

Prý, že cesta je cíl. Oblíbené klišé, které se hodí mezi pysky každému, kdo hledal v obyčejné hře významový nebo existencionální přesah, třebaže měl děj jasně vypsaný přímo před očima. Inside, Black the Fall, Limbo, Rime, Abzu, Unravel a desítky dalších. Na oko umělecká díla, jejichž jasné poselství se vypráví mezi řádky, zatímco ústřední postava absolvuje osudovou pouť plnou překážek. Jednou je skrytým motivem politika, jindy smysl života, velice často pak vykoupení z utrpení a co říct má i cesta za svobodou. Do které ze škatulek patří vyschlý svět Far?

Na odpověď si počkáte nějaké dvě hodiny, během kterých si naprosto zamilujete němou show jedné dívenky a její provizorní mašiny. Můžete jí říkat Červená Karkulka, Malá Neznámá nebo Šestka. Ostatně o malé strojvedoucí toho beztak víte pomálu. Jako sirota má jen pár osobních věcí a retrofuturistickou lokomotivu s pomocným pohonem plachet. Není to však jen stroj. Jde o jedinou pozůstalost a vzpomínku na otce, neboť z indicií plyne, že na stroji pracovali spolu. Teď je ale vše pryč, a to doslova.

Hrdinka vyráží na cestu do světa, jenž je vyschlý jak sklenička vyléčeného opilce. Historii, nechť si vaše fantazie vykreslí podle svého. Na každý pád musí dojít k post-apokalyptickému prostředí, kde se přístavní město proměnilo v ocelový hřbitov. Vraky nákladních lodí jsou pouhými pomníky éry, kdy si člověk bláznivě myslel, že je se svou bárkou pánem všech moří. Okolí je s každým metrem pustější a vy sledujete minulost neplánované průmyslové revoluce. Přerod, kdy se z lodí stávají stroje budoucnosti, je velice pěkně zachycený a vás bude mrzet každý uniklý detail.

Mě naopak mrzí, že se vývojáři ze studia Okomotive vyvarovali emotivnějších momentů. Krom úplného úvodu, není ve hře jediná srdceryvná scéna. Střípky nebezpečí nestačí ani eskalovat, protože řešení je na dosah amputované ruky. Celá pouť drobné postavičky tak připomíná exkurzy do uzavřeného lomu. Občas se něco pokazí, ale nemějte obavy drazí návštěvníci, on to Igor opraví a pojedeme dál. A že se toho cestou pokazí docela dost.

Bouřka zapříčiní požár, špatná cesta poláme hnací kolo, krupobití zničí půlku strojovny a náraz zlikviduje zásoby paliva. Pro nezkušeného samotáře důvod hledat smyčku a první stabilní nosník. Pro děvčátko drobné překážky, při nichž stihne dopít mléko, zamést drobky ze sušenek a poskládat popadané plyšáky. Obsluhování mašiny je sice hlavní náplní hry, ale jde tak nějak samo. Stačí mít zásoby paliva, upouštět tlak, kontrolovat vítr a včas brzdit. Bát se ovšem nemusí ani flegmatičtí sklerotici, protože hra důsledky laxního konání hází přes palubu.

Nikde není vysvětleno, proč sbíráte, nebo byste sbírat měli, předměty ponechané vlastnímu osudu. Selský rozum radí, aby se zužitkovaly jako palivo a má samozřejmě pravdu. Toho harampádí je ale tolik, že při pečlivém sbírání za chvíli dojde volné místo a z lokomotivy se stává skládka. Z ládování „kotle“ je díky tomu otravná rutina, která postrádá hlavní smysl. V přímém kontrastu jsou totiž nekonečné zásoby vody v hasičáku, případně opravárenské nástroje, u nichž autoři na doplňování nějak zapomněli.

Že ovládání dopravního prostředku slouží jen jako výplň mrtvého času mezi hádankami, není pocit, ale fakt. Logických překážek naštěstí není málo a při jejich odstraňování dojde využití snad každý prvek stroje. Dostat poměrně velký kus techniky zase o píď kupředu, je zábava. Řešení nejsou tak složitá, aby vyžadovala vizuální berličky. Zároveň se nenabízí na „první dobrou“ a vyzývají k průzkumu blízkého okolí. Potěší vzrůstající náročnost, která vede až k čemusi, co připomíná AT-AT z Hvězdných válek. Jde nejenom o nejsložitější úkol, kdy řešíte pohyb hned dvou strojů, ale také o ten nejhezčí.

Krásu poznamenaného světa vypráví hezká stylizace s nádechem ruční kresby. Je to přesně ten grafický směr, který podobným hrám sluší a který mi imponuje. Když už nezávislý projekt nenadchne příběhem, alespoň se stává relaxačním materiálem, jehož síla by uklidnila i tlakový hrnec. Hudba je první polovinu minimalistická, povětšinou tahaná jen jedním nástrojem. V žádném případě není lenivá, jen si na svou chvíli dokáže vhodně počkat. U koho audiovizuální zážitek převýší hratelnost, může volit opakování se zaměřením na achievementy.

Dvě třetiny jsou lehce dosažitelné a občas i vtipné. Například vezmete-li rádio, které se v některých fázích hry snaží zachytit neznámé vysílání, čeká vás odměna za jeho transformaci na palivo. Ale pouze v určitý moment. Zajímavou výzvou je najetí plného stavu malého tachometru. Jde o jediný scénář, kdy jsou hříšné počty paliva až nedostačující. V případě, že se na lov achievementů vydáte, učiňte tak okamžitě. Hra nemá sílu, aby vás přitáhla po delším odložení.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Další němá variace na nízkorozpočtové výpravné hry s logickým nádechem. Lone Sails nemají příběhovou sílu Inside a v herních mechanikách si dost protiřečí. To ale neznamená, že nedokáží na svém plácku zabavit. Drobná postavička a její kovový mastodont jsou tichými vypravěči z decimovaného světa, kde žádná překážka není dostatečně velká. Chcete se hnát dopředu za další bariérou, chcete znát co nejvíc z kovového hřbitova. Všechno ostatní ale působí jako audiovizuální vata, nad kterou je lepší nepřemýšlet.
05. 12. 2025 • Mirek Rangl0

RECENZE: Call of Duty: Black Ops 7

Série Call of Duty je synonymem pro rychlou akci, filmové kampaně a multiplayer, který dokáže pohltit na desítky hodin. Každý nový díl přichází s obrovským očekáváním – zvlášť Black Ops, které se v minulosti pyšnily silnými příběhy a ikonickými postavami. Black Ops 7 měl být dalším velkým krokem, ale realita je jiná: zatímco multiplayer drží sérii nad vodou, kampaň se stala největším zklamáním v historii.

»
03. 12. 2025 • Pavel Dandy0

Recenze: Rennsport

Rennsport na Xbox Series X|S je ambiciózní simulátor, který zatím hledá svou ideální stopu.

»
27. 11. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Dave the Diver

Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...

»
24. 11. 2025 • Karel Mlady0

Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou

Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.

»
22. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Yooka-Replaylee

Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...

»
12. 11. 2025 • ZabijackyKafe0

RECENZE: Little Nightmares III

Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.

»
10. 11. 2025 • Jiří Majer0

RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC

Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.

»
07. 11. 2025 • Karel Mlady0

Recenze: Dark Quest 4

Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.

»