
RECENZE: Gears of War Ultimate Edition
Exkluzivní hry jsou přesně to, na co hráči rádi slyší při koupi konzole a také to, co utváří komunitu kolem jednotlivých konzolí. Xbox se může pyšnit exkluzivní značkou Gears of War, která se stala ikonou a ani Xbox One na této tradici nic nemění. Ještě dříve, než světlo světa spatří regulérní čtvrté pokračování, můžeme si začátek série připomenout v Ultimate edici.
Na první pohled se může zdát, že remasterů se v poslední době objevuje spousta a tak si celá řada z vás jistě řekla, co tak super může být na remasteru 9 let staré hry. Sám jsem se divil, jak moc práce vývojáři z The Coalition udělali a co s hrou dokázali. Dokonce bych si troufnul tvrdit, že jsem si Gears of War Ultimate edici užil víc, než tomu bylo v roce 2006. Nechci ale moc předbíhat, takže pojďme pěkně od začátku.
Jak jsem už nastínil, Ultimate edice Gears of War nabízí vylepšený první díl této legendární série a to tak, že hodně vylepšený. Nebavíme se teď jenom o lepší grafice, ale i o novém obsahu, který do hry přibyl. Hodně se mi líbí komiksy, jejichž nové stránky si odemykáte sbíráním přívěsků. Jejich nalezení není moc těžké, protože na dálku hezky modře září, takže je určitě najdete, i když občas to dá trochu práce. Stejně tak se nám postupně odkrývají koncepty lokací, postav a další bonusový materiál, který milovníky série určitě potěší.
Spuštění příběhové části jistě vžene slzu do oka nejednomu hráči, který u prvního dílu strávil několik hodin a odnesl si z něj celou řadu zážitků. Remaster jakoby vrátil čas a všechny pocity se mi opět najednou vybavily. Je určitě fajn si před příchodem dalšího dílu osvěžit, jak to všechno začalo a znovu si projít ony památné okamžiky a souboje, na které se prostě nezapomíná. Ovšem najde se pár věcí, které vás v příběhu překvapí a to 5 nových kapitol, což je hodně super.
Než se vrhneme na grafiku, je třeba zmínit i vylepšení v oblasti ovládání. Kompletně vše bylo přizpůsobeno gamepadu pro Xbox One, díky čemuž máme dokonalou kontrolu nad bojem. Potěší i přepracovaný systém oživování padlých kolegů, který byl do jisté míry zjednodušen. Pokud kolega padne, můžete ho jít sami opět zvědnou tak, jak jsme byli z prvního díly zvyklí, anebo pozabíjíte všechny nepřátele sami. Jakmile hrozba pomine, spolubojovníci se automatický postaví a pokračují s vámi dále.
Všechny materiály upozorňují hlavně na vylepšenou grafiku a musím uznat, že právem. Pokud jste sledovali vývojářské deníčky, tak víte, že grafika nebyla jenom vylepšena, ale místy kompletně předělána. První čeho si všimnete, jsou modely postav, které dostaly pořádnou texturovou injekci, díky čemuž jsou o dost detailnější a s pomocí vylepšené mimiky uvěřitelnější, než kdy předtím. To platí pro obě strany konfliktu, takže si užijeme nejen hezčího a živějšího Marcuse, ale i Locusty. Skoro bych řekl, že potvory se mi líbí víc jak lidi a jsou děsivější, než kdy předtím. Až bych odpřisáhl, že jsem viděl chlupy na jejích obřích nohou. Osobní postřeh pak připomíná neduh původních dílů, kdy textury na postavách místy nehezky doskakovaly. Jak správně tušíte, ničeho takového se v Ultimate edici nedočkáte.
Vylepšení postav je fajn, ale nezůstalo jenom u toho. Kompletním faceliftem prošlo i prostředí. Díky tomu působí všechno o dost lépe a ztvárnění světa dokresluje ještě hustší atmosféru. Co má být smutné je opravdu smutné a co veselé, je veselé. Opět se nebavíme jenom o vyleštění jednotlivých prostředí, ale i o novém nasvětlení všech scén nebo přidáním celé řady detailů, jakou jsou třeba barevnější lampiony či krásně svítící UV lampa na vozidle. Díky tomu je na hru víc než výborný pohled a člověk nemá sebemenší pocit, že by hrál devět let starou věc. Již jsem zmínil vylepšené postavy a prostředí, ale to pořád není všechno. Nevím, jestli si toho při akci všimnete, ale změn doznaly i zbraně. Je na ně lepší pohled a hlavně co se Locustů týče, jejich zbraně by měly víc odpovídat tomu, k jakým materiálům mají jako podzemní rasa přístup. Tak to aspoň stojí v propagačních materiálech a upřímně nevím, jestli tomu tak skutečně je. Nicméně takový Hammer of Dawn je pořád stejně super a díky novému nasvětlení a více polygonům nepřátel, je paseka s ním způsobená ještě působivější, než tomu bylo předtím.
Singlplayer máme za sebou a tak se pomalu dostáváme k multiplayer, který zde samozřejmě nechybí. Začal bych kooperativním hraním na jedné konzoli, což bylo jedním z poznávacích znamení Gears of War. Kampaň tak můžete jít sami anebo s kamarádem po svém boku. To vše na rozdělené obrazovce, což je podle mne jeden z mínusů. Při hraní je obraz rozdělen horizontálně, ale to byl i předtím. Škoda je, že se obraz smrskne na formát 4:3, takže není až do kraje. Díky tomu máte menší obraz a menší přehled o hře. Když si zapnete titulky, ubere to hráči nahoře zase nějaké to místo a pokud dostanete achivement, kterých je opravdu požehnaně, má problém spodní hráč, který má přes celou obrazovku oznámení. Na tomhle si mohli dát tvůrci víc záležet, a když už ne změnit rozdělení na vertikální, tak aspoň přizpůsobit obraz širokoúhlým televizím a fullHD rozlišení.
Multiplayer ale není jenom o hraní s kamarádem, ale hlavně o bitvách po internetu. V tomto ohledu jsem bohužel moc praktických zkušeností neposbíral, protože novinářskou verzi měl jenom omezený počet lidí a potkat někoho na hraní čehokoli přes internet byl nadlidský výkon. Budete tak muset vzít za vděk konstatováním, že matchmaking vypadá hodně dobře a rychle, hrát budeme 19 klasických map přepracovaných pro Xbox One a k tomu budeme moct využít šestici herních módů, kdy nechybí King of Hill nebo mód 2v2. Hrát se bude dát jak kooperativně, tak i všichni proti všem v Team Deatchamtch.
Ještě před závěrečným hodnocením bych si dovolil drobnou rekapitulaci toho, co všechno nabízí Gears of War Ultimate edice. Takže je to předělaný první díl série a pět nových kapitol, fullHD grafika s 60 FPS, spoustu přídavků ve formě skinů zbraní a postav, multiplayer a v neposlední řadě i možnost, pokud si tedy zahrajete do konce roku, dostat všechny díly série Gears of War v rámci zpětné kompatibility. Jako bonus pak získáte přístup do betaverze Gears of War 4, která se uskuteční na jaře.
Verdikt
Gears of War Ultimate edice dostála všem slibům a milovníkům Marcuse Fénixe nabízí tu pravou vzpomínkovou zábavu s celou řadou přidaného obsahu. Není to tedy edice určená pouze pro nováčky, kteří z nějakého důvodu první díl minuli, ale potěší i ty, kteří třeba hru již několikrát dohráli. Je to prostě věc, kterou musí mít každý. Jediným mínusem tak zůstává fakt, že předělání druhého a třetího dílu se bohužel zatím nedočkáme.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....





































