RECENZE: Grid Legends

Autor: p.a.c.o Publikováno: 29.3.2022, 16:50

Publikováno: 29.3.2022, 16:50

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3256 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Fúze velkých vydavatelů kupujících menší studia jsou stále v kurzu, a i po těch všech letech je stále koho kupovat. Jedním z větších a zajímavých obchodů bylo, když si EA do svého portfolia pořídili závodníky z Codemasters, kteří za léta strávená v herním světě dostatečně jasně ukázali, že hry dělat umí. Otázkou však bylo, jak se jim povede pod křídly velkého vydavatelského domu, jehož závodní série byly sice legendární, ale časem ztratily svoje kouzlo, až se přestaly vyrábět úplně. Na mysli mám samozřejmě Burnout a Need for Speed.

 

Ostatně hodně blízko právě k těmto dvě značkám má i nejnovější počin od Codemasters, který je již pátým dílem v takovém arkádovějším závodění – Grid: Legends. Bohužel mám pocit, že tahle série zažívá také pozvolný sestup, který nastal ještě předtím, než došlo k výše zmíněné akvizici. Rozhodně tak na pořadu dne není otázka, jestli by hra byla lepší bez vlivu EA. Ne, bylo by to úplně stejně rozporuplné dílo, jaké to je, ale nerad bych předbíhal, přeci jenom závod teprve odstartoval a do cíle ještě zbývá několik kol.

A jak jinak odstartovat než příběhovou linkou. Na scénu tak znovu přicházejí živí herci ve filmečcích a já jsem se jenom modlil, aby to nebyl další cool počin ala Need for Speed, který mě ještě teď děsí. Moje přání bylo vyslyšeno, ale jenom částečně, protože Codemasters nevymysleli nic vlastního, ale použili něco jiného. Netflix v roce 2019 přišel s velice podařenou dokumentární sérií Formula 1: Drive to Survive, mapující dění kolem formule 1. Série si u fanoušků vysloužila velkou pozornost a ani letos nemůže chybět nový díl.

Kdo nějaký z nich viděl, je mu asi jasné, v jakém duchu se zpracování příběhu v Grid: Legends ponese. Dramatické střihy, vtipné nebo drsné komentáře jezdců a k tomu poznámky manažerů jednotlivých týmů. Je vidět, že v Codemasters se na dokument dívali opravdu rádi, protože spousta momentů jako by mu z oka vypadla. Bohužel, jeho potenciál nebyl zdaleka využit, protože všechno je tak předvídatelné a herci přehrávají, že větší drama nabídne i 5213. díl Ulice v kombinaci s Ordinací v růžové zahradě.

Zkrátka vstupujeme jako „Jezdec 22“ do nové stáje, kde na nás čeká kolegyně se velkými ambicemi a chutí něco vyhrát. Společným cílem dostat tým do popředí. To se samozřejmě podaří díky naší přítomností v týmy, kdy nás čekají dramatické souboje s ostatními jezdci a týmy, kteří k nám mají větší či menší averzi. Příběh si jede po svých kolejích a vůbec ho nezajímá, jak si vedete na trati. Vzhledem k tomu, že závody jsou opravdu snadné, jsem vyhrával jeden za druhým i na vyšších obtížnostech a tím pádem by naše stáj prostě byla nejlepší a bezkonkurenční. Příběh mi však pořád podsouval, jak je třeba bojovat, jak náš tým těsně unikl eliminaci a další věci, které vzhledem k průběhu závodů prostě nedávaly smysl.

Příběh není špatný, ale rozhodně to nebylo něco, z čeho bych si sednul na zadek a vlastně bych se bez něj dost dobře obešel. To samé platí i pro ostatní herní režimy, které ničím nepřekvapí. Kariéra je jenom sbírka závodů dle jednotlivých kategorií, které se postupně odemykají. Bohužel, některé závody se odemknou až po ujetí požadovaných kilometrů daným vozem, takže člověk musí jezdit něco navíc, aby se mohl posunout dál. Tím pádem tady máme něco jako grind v Gridu a to je přesně věc, kterou u závodní hry prostě nechci.

Tím spíš, když počet tratí není, kdo ví jak závratný a přišlo mi, že se docela často opakují. Máme tady sice pár nových a docela zajímavých tratí, ale také městské tratě, které jsou hodně podobné a vlastně se mění jenom kulisa na pozadí a stejně tak se i v novém díle objevují tratě z předchozích dílů. Některé z nich jsem hrál snad už potřetí a byť jsou stále velice zdařilé (ano, myslím hlavně San Francisco), prostě jsem se jich už nabažil.

V kontrastu s počtem tratí je vozový park poměrně pestrý a nabízí spoustu zajímavých kategorií, včetně elektrických aut. Grid nabízí opravdu velice přístupné akrádové ježdění, čemuž odpovídá také zdejší jízdní model. Kdo někdy řídil nějaký elektromobil, jistě si pamatuje ten opojný pocit z úžasného zrychlení. Bohužel, zdejší jízdní model mi tento pocit v žádném případě nenabídl, byť ukazatel rychlosti stoupal opravdu závratnou rychlostí. Hrálo se mi sice dobře, ale obecně jsem nezaregistroval moc velké rozdíly mezi jednotlivými třídami, co se řízení týče. Možná i proto nebude pro zkušeného závodníka hra představovat velkou výzvu, jelikož i já jsem si v rámci závodů s přehledem troufal na vyšší obtížnost.

Stejně tak nudné mi přišlo i dění na trati. U většiny závodních her má člověk pocit, že ho Al prohání, dává mu zabrat a je to nějaká výzva. Zdejší soupeři mi přišli hrozně nekonzistentní a ideální stopy se drželi jako klíšťata. To už jsem hodně dlouho nezažil, protože v nových hrách se umí krásně předjíždět, bojují mezi sebou. Tady to jsou opravdu řízení soupeři, kteří se sem tam předjedou, ale jinak krouží po trati, nemají problém to do vás poslat, nebo při předjíždění najednou vjet do stopy těsně před vás. Ale udělají i chybu, i když jsou to chyby, co nedávají smysl nebo nemají souvislost s děním na trati. Z nějakého důvodu jsem kolikrát potkal na trati auto v protisměru, a to je přesně to, co u závodní hry chcete. Zkrátka je to jako kdyby ukradli můj herní styl, který se však víc hodí do zběsilého Wreckfestu než na seriózní okruhy.

A to jsem ještě nezmínil systém nemesis neboli rivalita mezi jezdci. I ten je další zbytečnou položkou v seznamu zdejších herních mechanik, protože kromě ikony nad jezdcem žádný praktický dopad na hratelnost nemá. Porážením svého nemesis nezískáte nic navíc a tento závodník se k vám na trati nechová o nic hůř/líp než běžný závodník. Přitom myšlenka je to zajímavá a v konkurenčních závodech můžeme fungovat, ovšem zde je to další promarněný potenciál.

To platí i pro technickou stránku, kam bych zařadil nestabilní počet snímků. Na to, že jsem pro hraní využil Xbox Series X, hra se hýbala opravdu bídně. Za sluníčka na první pozici je to paráda a všechno krásně plynule sviští. Jak jsem ale jel za deště a předemnou byla kopice soupeřů, docházelo ke znatelnému sekání a zpomalování celé hry. Neřeknu, kdyby byl Grid graficky na úrovni poslední Forzy, ale těchto kvalit hra rozhodně nedosahuje. Auta a trať je pěkná, ale okolní kulisy dost často doskakují, a to si většinou těchto nedostatků nevšímám, ovšem tady to opravdu bije do očí.

Další nedomyšleností je systém poškození. Nejen, že je spíše kosmetický a na jízdní vlastnosti nemá skoro žádný vliv, ale také vstupuje do systému penalizace po vyúčtování závodů, kde se rozděluje herní měna. Penalizace za poškození auta u mě byla vždycky přibližně polovina vyhrané částky a bylo při tom jedno, zda jsem do cíle dovezl lehce poškrábané auto, nebo napůl očesaný vrak. Je to další dílek do krabičky věcí, co v téhle hře nedávají smysl.

Poslední Grid se legendou rozhodně nestane. Nabízí sice přístupné závody vhodnější pro nováčky v závodních hrách, ale jinak je plný nelogičností, nezajímavého závodního modelu, nudného příběhu a ještě nudnější kariéry a nabídky tratí. Ve výsledku hra nedokáže ničím překvapit a těch pár mechanik dohromady moc nefunguje nebo jsou přímo zbytečné. Byť tedy není Grid vyloženě špatnou hrou, aktuálně se dají na trhu najít podstatně kvalitnější tituly.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nevýrazná hratelnost, nezajímavý příběh, spousta blbostí a technických nedostatků. Na druhou stranu hromada aut a přístupný model. Takový je nový Grid: Legends, který potěší začátečníky v automobilových hrách v poměrně příjemném balení. Ostatní se raději vydají jinou cestou.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»