Xboxweb.cz

Už je tomu rok, co nás okouzlila pohádková plošinovka Unravel a tento týden tady máme další dílo od švédských autorů. Tentokrát ale máme na mysli Tarsier Studios, jež už se pohybují v této branži přes deset let, ale teprve nyní si odbývají svůj debut na Xboxu s hororově laděnou plošinovkou Little Nightmares. A právě tomuto zajímavému kousku odehrávajícímu se v dosti zvráceném světě se dnes podíváme na zoubek.

Hlavní představitelkou je Šestka, devítiletá hladová dívka, která byla unesena do tajného podvodního letoviska pro zvrácené a mocné bytosti, které se zde především přecpávají až k prasknutí. Čím se tak strašně cpou je ovšem trochu záhada, kterou si každý může vyložit po svém, podobně jako v jiných záhadných plošinovkách, ovšem dle našeho odhadu se jedná o dosti nechutnou společnost. To ale jistě bylo cílem autorů, šokovat hráče. Více už vám neprozradíme, ačkoliv těch odhozených bot malé velikosti bylo podezřele moc…

Na Šestku se ovšem usměje štěstí a začíná naše pouť bizarním a nepředvídatelným světem zvaným The Maw, který vás nejednou překvapí či případně i trochu znechutí. Souvisí to především s temnou, chvílemi až hororovou atmosférou, zvláště když vás honí šílený kuchař nebo zbohatlí nenažranci. Přesto se nejedná o horor, ačkoliv je to určitě hra pro pokročilejší hráče. Přestože se jedná o plošinovku, rozhodně není určena menším hráčům.

Pojďme se ale zaměřit na hru jako takovou. Navzdory skutečnosti, že vše vidíte z boku, nejedná se o klasickou 2D plošinovku. Můžete se totiž pohybovat do všech směrů, což je občas na škodu, ale možná jen tvůrci chtěli hru udělat obtížnější. Hlavně ze začátku se nám tak stávalo, že jsme opakovaně skočili, kam jsme nechtěli a už jsme museli absolvovat nepříjemně dlouhou načítací obrazovku, ale o technikáliích až později. Naštěstí už jsou pozdější úrovně stylizované jinak a skákací pasáže nahradí únik a skrývání před podivnými bytostmi včetně kuchařů či dlouhorukého pomocníka.

Co vás nejspíše zaujalo už dříve a nemáme teď na mysli celkovou ponurost a zajímavou atmosféru hry, je zajímavý velikostní poměr. Netušíme, kam Šestku zařadit z hlediska evoluce a ačkoliv se jedná pouze o devítiletou dívku, ostatní obyvatelé letoviska, ať už zaměstnanci či zbohatlíci, jsou oproti ní doslova obrovití, což se projevuje i v samotném světě, takže vás čeká také šplhání po nábytku, schovávání pod stoly či procházky větracími šachtami.

Z nějakého důvodu Šestka disponuje zapalovačem, který se samozřejmě hodí, protože v útrobách letoviska může být pěkně temno. Ovšem je to asi stejně záhadné jako žlutá pláštěnka, do níž je dívka zahalena a kromě toho, že tvůrci určitě chtěli popíchnout naši zvědavost, spíše chtěli vytvořit kontrast s ponurými lokacemi.

U lokací se pozastavíme, a to z velmi dobrého důvodu. Orientaci v nich je sice relativně bezproblémová a maximálně sejdete z vytyčené cesty za účelem hledání skrytých tajemství, ale je zde jeden velký problém. V prostředích se totiž kolikrát nachází přehnaně velké množství předmětů a není tak úplně jasné, jestli je daný předmět vůbec k něčemu. Často tak dochází ke zmatku a zbytečně ztrácíte čas a občas při pádu z velké výšky jste navíc otráveni ze zbytečného načítání, nebo se někde zachytíte, a zjistíte, že se postava nevytáhne. Občas tak najdete tajnou lokaci s předmětem, ale přesto je toho zbytečně moc a tohle páni vývojáři moc nezvládli.

Jak už jste nepochybně pochopili ze synopse a popisu atmosféru, pánové ze studia Tarsier chtěli vytvořit především umělecký kousek, jako třeba INSIDE či už zmíněný Unravel, což se jim podařilo. Přesto ale všechny tyto hry trpí stejným neduhem a tím je žalostně krátká hrací doba. Little Nightmares má pouhých pět kapitol, které i navzdory zmatkům skrze příliš mnoho objektů pokoříte za slabé tři čtyři hodinky. Pak už můžete dosbírat tajemství v podobě rozbíjení figurek a objímání trpaslíků, případně ulovit zbývající achievementy a je hotovo.

Už dříve jsme zmínili dlouhé načítací časy, ovšem to bohužel není jediný technický problém této hry. V některých scénách byly znatelné propady snímků fps, zvláště když jste si ještě navíc posvítili zapalovačem. Hra nám také dvakrát po sobě zamrzla, ale to nakonec vyřešil restart konzole a snad to byla jen náhoda. Nejvíce nám ale na nervy lezly téměř neustálé mírné vibrace v ovladači, které nelze z nepochopitelných důvodů vypnout.

Vizuální zpracování je povedené, zvláště design postav musíme pochválit, ale je chvílemi znát nejspíše menší rozpočet, kdy u animací bytostí přesahují textury. Atmosférická hudba si také zaslouží pochvalu, ačkoliv se zvláště v intenzivních scénách často opakuje. Odladění by tedy ještě neuškodilo. Stal se nám i ojedinělý případ, že požadovaný předmět špatně dopadl a museli jsme načíst záchytný bod a proces zopakovat, ale jinak je hra relativně shovívavá.