
Recenze: WRC 4
WRC je závodní série, která se tak nějak liší od ostatních závodů. Je to hlavně tím, že nejezdíte pořád dokola po okruhu, ale z místa A do místa B. Jako fanoušek WRC závodů jsem se na letošní ročník těšil a doufal sem, že oproti loňskému ročníku se letošní WRC 4 někam posune třeba už jenom proto, že letošní sezónu ukončil kariéru fenomenální Sebastien Leob. Jaká je nakonec skutečnost, o tom jsou následující řádky recenze.
Automobilové závody jsou plné akce a dramatických momentů. O to větším překvapením pro mne byl zvukový doprovod, který je spíš uklidňující a k pořádným výkonům vás určitě nenabudí. Stejně tak herní nabídka není z těch, při jejímž pročítání by jste nevěděli, co si vybrat. Stejně jako loni i letos je tu kariéra, multiplayer a rychlá hra. Kariéru netřeba představovat, na začátku nemáte nic, začínáte v nižších soutěžích a dál už to znáte. Navíc pro zlepšení zážitku z kariéry se před každou zkouškou ukáže komentář od soupeře komentující dění na trati. Bohužel hlášek je málo a už po první sezóně nebude mít chuť je ani číst, protože se hodně často opakují a navíc jsou velice univerzální, ať se na trati děje, co chce.
Vzhledem k oficiální licenci WRC sem se těšil hlavně na nabídku tratí. Vždyť ve hře jsou obsaženy všechny země, kde se rally jezdí, tudíž jsem očekával pořádnou porci závodů. Hned v zápětí jsem ovšem dostal facku, protože v každé zemi na nás čeká pouze šest rychlostních zkoušek. Tohle číslo si ale ještě vydělte dvěma, protože originální tratě jsou pouze tři a zbylé tři vznikli různou kombinací (projíždění pozpátku, použití různých částí a jejich vzájemná kombinace) předešlých, takže se tratě hodně rychle okoukají. Navíc poslední RZ je vždy hodně krátká.
Od jízdního modelu nečekejte žádný zázrak, protože i při nastavení nejtěžšího možného nastavení jízdního modelu mi přišlo, že se auta chovají hodně podobně a bylo jedno, jestli jsem jel po asfaltu, šotolině nebo sněhu. Nastavení auta má docela dost možností, ovšem praktický dopad na jízdní model (až na nastavení síly ruční brzdy) mi nepřišel nějak extra zajímavý. Stejně tak působí i rozdíl mezi jednotlivými třídami. Jediný rozdíl byl asi jenom v rychlosti aut, kdy WRC je znatelně rychlejší než WRC 2 či JWRC. Model poškození si na druhou stranu zaslouží pochvalu, protože z auta můžete poztrácet celou řadu součástek. Ovšem ani při jízdě „na dacana“ se mi nepovedlo auto úplně rozbít, aby už nejelo. Asi jsem málo objímal stromy.
Avizovanou novinkou bylo vylepšení grafického kabátu. Nějaké vylepšení se odehrálo a třeba modely aut jsou opravdu pěkné. Bohužel to samé už se nedá říct o okolí tratě jako stromy, diváci a hlavně efekty prachu čí dýmu z motoru. V tomto směru Milestone zaspali a těžko říct, jestli se jim to vůbec někdy povede napravit, resp. jestli mají snahu to vůbec napravovat. Navíc rally ve Finsku mi přišla nehratelná, protože takhle špatné nasvícení už jsem hodně dlouho neviděl a i při poslouchání navigátora mne hodně zatáček kombinovanými se skoky dokázalo zaskočit. Stejně tak zvukový doprovod je hodně chudý a dvě skladby se oposlouchají dřív, než brzy.
Po demu, které mě nadchlo přišlo u plné verze vystřízlivění. První dvě sezóny jsem projel jako nic, ale při třetí už jsem neměl motivaci pokračovat dál protože díky všemu tomu opakování už mi hraní přišlo stejné a to že se mi odemkli poslední země tomu moc nepomohlo. Multiplayer hru taktéž nezachraňuje, protože jezdíte stále ty samé tratě, jenom se živým soupeřem. Žádný nový herní mód či minihra, nic.
Verdikt
WRC 4 vypadalo z počátku hodně slibně, ale po zahrání přišlo zklamání, které odráží chyby z předchozích dílů, zastaralé grafické zpracování a hlavně malou rozmanitost a množství obsahu. Tratí není moc, jízdní model arkádový a ani české zastoupení jezdců, týmu a aut tuhle hru prostě nezachrání. Jediné co jí hraje do karet je fakt, že žádná jiná hra s licencí WRC v současné době k mání není. Možná že konkurence by nebyla na škodu, protože Milestonu na série zrovna dvakrát úspěšně nepracuje, natož aby dělal dobré jméno seriálu WRC.| licence WRC | zastaralá grafika |
| málo herních módů | |
| stereotyp |
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....


































